Červenec 2015

Nejhorší zážitek z kadeřnicví

31. července 2015 v 12:18 | Jay
Zdarec lidi! Tak se ozývám po super dlouhé době, protože jsem nechtěl mít jeden celý prázdný měsíc bez článku.

Dnes bych vám rád pověděl o mé poslední zkušenosti s kadeřnictvím.
Jakožto chlapec dvacetidvouletého věku se nerad stříhám a bojím se kadeřnic. Kdyby se mi po každém měsíci vlasy zarazily o pět cenťáků zpátky do hlavy, vedl bych happy life.
Protože se bojím kadeřnic (chápejte, nikdy nevím, co od nich čekat, i když jim říkám pořád to samé a pokaždé to vypadá jinak), snažím se stříhání mých perfektních vlasů oddalovat co nejvíc. Někdy tak vypadám jako blonďatý člen Beatles a někdy jako Billy Ray Cytrus.
Mám jedno oblíbené kadeřnictví, které jsem navštěvoval zhruba 6 let. Celou tu dobu tam pracují tři milé kadeřnice a samozřejmě si mě za těch šest let ani jedna nezapamatovala, a tak každý třetí měsíc v roce, kdy tam jdu a na stejnou otázku ,,Co to bude?" odpovím stejně jako posledních šest let ,,Nahoře delší, po stranách kratší, vzadu do ztracena, kotlety pryč", je mi nejvíc trapně a jsem zároveň naštván, že si mou stejně vypadající tvář od roku 1993 prostě nemohou zapamatovat.
No nic, poslední měsíce má však tohle kadeřnictví spoustu a spoustu rezervaček a málo místa pro mě. Ptáte se, proč prostě nezavolám a nezarezervuji si den a čas? Jednoduchá odpověď: nemám rád domlouvání schůzek po telefonu...tváří v tvář....žádné schůzky, ever. Radši tam budu chodit každý den a ptát se, jestli nemají 3 minuty pro mě a mé vlasy (nikdy nemají).
Vzdal jsem tedy jakékoliv šance, že by mě tam ostříhaly, ale nijak mě to nesralo. Našel jsem si totiž jiné kadeřnictví, které je - pozor! - o 50 korun levnější! Je to řetězec "salónů" Vše za 100CZK a zde se odehraje nejhorší zkušenost se stříháním vlasů.